Tipečky č. 2

Andrew Bird - tohle album vlastne ješte nevyšlo, ale tak znáte to, internetoví kradači maj dlouhý prsty. Andrew se dá zařadit mezi folkaře, na otřískanou španělku a kristusky ale zapomeňte rovnou, je to pohledenej chlapík v dobře střiženejch polobotkách. Noble beast se zalíbí už napoprvé a jen tak neomrzí. Příjemnej hlas, roztomilý zadní vokály, vůbec celkově skvělý aranže, který se občas dotýkaj pompézních výšin, aniž by se ale vydávaly za hranice dobrýho vkusu. A jsou barvitý a zábavný, třeba housličky v půlce Effigy zněj tak trochu jako by se inspiroval u Darka Vrány .)

Bon Iver - už má k dřevnímu folku o něco blíž než výše jmenovaný hezoun, asi i flanelka by se v šatníku našla. Dřív hrával s indie kapelou DeYarmond Edison, pak ho ale dostihl sled neštastnejch událostí (rozchod s holkou i kapelou, nemoc...) Smířil se s tím docela rázně - zavřel do na pár měsíců do srubu. Vrátil se s novým pseudonymem (Bon hiver ve francouzštině znamená "dobrá zima" nebo spíš"dobrou zimu", taková fráze, kterou pochytil v nějakým seriálu a která pak pro něj získala úplně novej smysl). Z písniček, který v osamění složil vzniká album For Emma, forever ago. Plný smutku, zlosti, nostalgie, strachu i síly... Výjimečný, působivý. (a myslím, že bych ho tak vnímala i bez toho dojemnýho příběhu, kterej se dočtete na kdejaký wikipedii...)

M83 - vždycky měli hodně svůj zvuk. Divoký kytary, klávesy znějící jako když jedna psychedelická žába olízne druhou,afektovanej zpěv, patetický recitativy... Loni to trochu zklidnili, zdá se mi, ale stále jsou jedinečný.) Navíc dotahujou k dokonalosti styl, kterej sem si v duchu nazvala "depešáckej shoegaze" Můžete si ho plně vychutnat na albu Saturdays = Youth Jak je z názvu patrno, o nostalgii po mladistvých letech nebude nouze. Všechno zahaleno v lehce osmdesátkovým hávu, no kdo by odolal?

Praveen & Benoit - Benoit Pioulard, hošík sladce naivního vzezření, má na kontě album Précis, křehkej snivej pop. Praveen dělá trochu míň přístupnou hudbu, subtilní amibent-idm s neopakovatelnou atmosférou. Společnej počin Songs Spun Simla byl výtečnej nápad, vznikla deska vyčnívající z melancholický hudební záplavy. Nese zřetelný stopy obou hudebních přístupů, skvěle se prolínaj a doplňujou.