pondělí 12. ledna 2009

Žebříčky


Grouper - Dragging a dead deer up a hill.
Grouper aneb Elizabeth Harris za pomoci kytary, kláves a spousty elektroefektů vytvořila delikátní album, který se v létě nadlouho usídlilo v mých Sennheiserech. Má dost specifickej zvuk, zastřenej, ale intenzivní, až má člověk pocit, že nahrávala pod vodou. Éterický melodie, nežný vokály, ztrácím se v jejích rajských uličkách, nehledejte mě .)



Why? - Alopecia.
Yoni Wolf je brýlatej kudrnáč pomenší postavy, kterýho byste v davu nejpíš přehlídli. Pokud ale dáte šanci jeho tvorbě, je dost možný, že vás srazí na kolena. Počátky kapely Why? se datujou už ve sladkejch devadesátkách, kdesi v Cincinnati, kdy Yoni v kazeťáku střídal audionahrávky básní s klasickým hip hopem. Nebo možná ješte dál, do jeho útlého dětství, kdy v otcově synagoze objevil analogovej páskovej rekordér. Pod pseudonymem Why? nejdřív působil sám, pak přibral bráchu a kamarády a dneska hrajou ve standartním složení kytara, basa, bicí, ale světe div se, hrajou hip hop! no, spíš ho kombinujou s indie rockovym zvukem. Yoni si pohrává se slovama a hláskama, jeho texty hraničej s dokonalostí. Uvedu pár oblíbenejch řádků:

"even though i haven't seen you in years
yours is a funeral i'd fly to from anywhere"

"Bathed, shaved, and oiled,
your legs are two skinny dolphins swimming
between the mattress and the layers of bedding
turning in your drug dry sleep."

Zkrátka, kdo jste o nich nikdy neslyšeli žhavte myspacy(napoprvé možná radši přeskočte cover Close to me) a rapidšéry, v tomhle případě se totiž neznalost nepromíjí.



Goldfrapp - Seventh tree
Alison Goldfrapp možná budete znát jako hrdinku glitter disca a elekropopovejch slaďáků jako Black cherry(kterou mimochodem miluju.) ). Letošní album je ale dost jiný, plný folkovejch balad, prozářenejch romanticky naivníma textama, Alisonin hlas zní sladce a svěže, ale zároveň je z něj cítit vyspělost. Přímo se nabízí obligátní přirovnání ke zrajícímu vínu. Stejně tak lehce a hřejivě se Seventh tree rozplývá na jazyku i po těle...



Have a nice life
- Deathconsiousness
Na lasf.fmku je někdo zaškatulkoval jako shoegaze/industrial/new-wave hybrid band což je vlastně docela výstižný. Jeden z členů má slabost pro black-metal, druhej zase ambientně laděnej sideproject nasáklej melancholií, o kterým mluví jako o "ghost-music". Jejich spolupráce je víc než povedená, vstřebává různorodý vlivy a vytváří vynikající celek.




A to ješte není všechno...

1 komentář:

majkí řekl(a)...

frýbo.. taky mám žebříček. koukej.

http://smalltalkboy.blogspot.com/2009/01/best-of-2008-music.html