Co mě naučil Social Innovation Camp

Koncept Social Innovation Campu, zrozený před 4 lety v Londýně, pracuje s jednoduchou, ale geniální myšlenkou - vyhlašte soutěž o nápad na projekt, který inovativním způsobem řeší společenský problém, vyberte ty nejlepší a pak pozvěte pár nadšenců, kteří se přes víkend zavřou do jedné budovy a společně zapracují na tom, aby se dobré nápady co nejvíce přiblížily realizaci. Do našich luhů se SICamp podíval už v roce 2010 díky Respekt institutu ( a u zrodu stál @fialajakub, supertajemník ze @stunome a šedá eminence českého neziskového sektoru). Druhý ročník se konal minulý víkend v brněnském Domě umění a já jsem měla šanci být u toho a myslím, že z těch nabitých dvou dnů budu čerpat inspiraci, motivaci a radost ještě dlouho.

Zjistila jsem spoustu věcí:

1) V mé vlasti žije spoustu skvělých, schopných lidí s dobrými nápady

Celý víkend vládla na SICampu vynikající atmosféra - týmy kempařů se se svými flipcharty, litry kávy a gigabajty dat rozptýlily po výstavních prostorách a krásně se mísily s exponáty i návštěvníky. Organizátoři udělali maximum pro to abychom se cítili dobře (obzvlášť oceňuji organizační i morální podporu, spoustu "fatboyů" a svačinky) a kempaři vytvořili skvělou náladu - všichni pracovali v plném tvůrčím zápalu a za víkend odvedli obrovský kus práce. Tým Slibujeme aka archiv volebních slibů během dvou dnů vytvořil hodně slibně (xixi) rozjetou webovou aplikaci. Kanárci rozvinuli DIY senzor znečištění ovzduší z prototypu do ambiciozního sexy projektového plánu (už i hisptři budou mít svůj kosmodisk!). Tým Um sem um tam předvedl, že si dokáže s vtipem poradit s gamifikací (mikro)dobrovolnictví a přitom stát oběma nohama na zemi. Ovčí babičky aka Pra-pra neosnilily žádným cool webem, ale přišly se promyšleným plánem, jak přemostit mezeru mezi generacemi, s důrazem na konkrétní lidi a sdílení dovedností při osobním setkávání. EcoUP vymysleli zajímavý koncept mobilní aplikace, která s pomocí herních a koučovacích principů vychovává lidi k udržitelnějšímu životnímu stylu. Můj tým, TyDobroTy, byl už od začátku Popelkou mezi kempaři, ale s nápadem na web, který by propojil společensky prospěšné gastronomické podniky a lidi, kteří by do nich rádi chodili, jsme myslím hodně pohnuli a ve ztížených podmínkách obstáli se ctí.




2) Za víkend se dají intenzivně prožít všechny fáze tvůrčího/projektového procesu

Počáteční nadšení, kreativní vzepětí, bouřící mozky, setkání s realitou, tvorba reálných&udržitelných plánů, tvrdá práce, ponorková nemoc, tvůrčí blok, skepse, nová (mírnější) tvůrčí vlna, realismus, stres, tvrdá práce, radost z dosaženého. A ve chvílích krize mě povzbudila výborná atmosféra kempu - členové týmů se vzájemně navštěvovali, sdíleli zkušenosti i problémy, půjčovali si pracovní síly (jó grafici, ti jdou na dračku!) a inspirovali se. Ve chvílích, kdy jsme byli zaseklí, se nezřídka stalo, že přišel někdo "zvenku" na kus řeči a zevlu a přinesl zajímavé podněty a upozornil nás na věci, které jsme v bludných kruzích nenacházeli. A ráda jsem chodila pro osvěžení mysli okukovat ostatní týmy v akci, protože pracovali na zajímavých věcech a potýkali s podobnými problémy, což mě vždycky povzbudilo.

3) SNM je lovebrand

S @janbohm jsme se nad pivem shodli, že SNM (Studia nových médií na FF UK) je snad první vzdělávací instituce, ke které máme fakt osobní a láskyplný vztah. A až překvapivě často jsem se za ten víkend setkala s reakcí typu "Tys studovala SNM, jo? Cool! Já bych SNM studoval hned! " :) Zdá se, že si můj obor za pár let stihl vybudovat dobrou pověst a myslím, že za to můžou především skvělí, inspirativní lidi z různorodých prostředí, kteří mu dávají tvář a směr. A právě na SICampu dělali studenti i absolventi svému taťkovi Josefovi čest: Radka Peterová s přehledem prezentovala svou vizi sensuálních DIY kanárků a se svým hvězdným týmem vyhrála hlavní cenu; VeroNika Trachtová byla schopnou a obdivuhodně klidnou organizátorkou campu i inspirativních precampů (a snad i postcampy budou!) Honza Böhm přesvědčil, že jako stand-up komik by asi fakt uspěl a že gamifikace má reálný potenciál i v konfrontaci s přísným finančním plánem. Jenda Perla ukázal ovčím babičkám možnosti sociálních médií a spolu s Marianou získal srdíčko publika flipachartovou guerilla prezentací a já, já jsem byla roztomilá a děsně hodná.

4) Ulice, o které jsem si celá ta dlouhá léta, co navštěvuji Krno (já jsem tam jezdila, když ještě bylo Brnem, ha!) je ve skutečnosti Masarykova!!11!!1oneoneoenoe A v Krně je spoustu míst, které musím navštívit (nejvýš na listu je Kamenná kolonie a Kabaret Špaček) a žijí tam hodní lidé s krásným dialektem (special thanks to hvpt a údajná ekoteroristka Hanka).


Celé to může z mého popisu působit trochu idelisticky až hipísácky, ale berte mě trochu s rezervou, protože já jsem tak strašně hodná, že o mne lidé až bojí. Ale skoro bych si troufla říct, že většina kempujících kolegů to vidí dost podobně. SICamp byla obohacující zkušenost, která neskončila odjezdem  z Krna, snad všichni z nás chtějí vzniklé projekty dále rozvíjet.

Tak ahoj, světe, máš se na co těšit!

#nmi12

Na počátku bylo slovo, to slovo bylo konference a to slovo bylo od @josefslerka. (A jak tak toho dobrého muže znám, nedivila bych se, kdyby tam nechybělo", vole"). Studia nových médií, magisterský obor, kterému Josef velí, se společně s on-line vydavatelstvím Internet Info rozhodli uspořádat New Media Inspiration - konferenci, která propojí akademickou sféru s byznysem. Jako hlavní téma organizátoři vybrali sociální média a jejich měření, dostalo se ale také na umělou inteligenci, vizualizace dat nebo food hacking. Program byl nabitý, v duchu hlavní myšlenky se CMOs a prolnuli s PhDs a zajímavé prezentace obstarali také studenti a čerství absolventi StuNoMe.

NMI jsem se účastnila jako taktrochuorganizátor, proto je můj pohled trochu specifický, přesto ale toužím sdílet své osobní highlights (kolegyně Jansová promine, ale sousloví "vysoká světla" opravdu použít nemohu), omezené na velký sál, kde mě držela funkce (bohužel špatné) moderátorky.


@tomasprusa - Sociální média ve zdravotnictví
Na začátku hrozil akademickou strohostí, prezentace ale vůbec nebyla nudná a přinesla spoustu zajímavých informací - třeba, že spousta lidí vyhledává informace o zdraví na Fejsbuku, že nemocnice v USA nezřídka pracují s Foursquare (jako to asi vypadá v praxi - za 33 čekinů menší operace zdarma?) a tamní chirurgové během operace tweetují ze sterilních počítačů nebo že Nemocnice Na Bulovce aktivně využívá YouTube.

Sociální média ve zdravotnictví

Taboo socket od skupiny Cancel [čti: Kancl]
Zásuvky a vidličky, velké tabu útlých let. Kancl připravil skvělou instalaci důvěrně připomínající dětský bunkr, kam jste se mohli schovat a (sebrali-li jste dostatečnou odvahu), strčit dvojzubou vidličku do zásuvky. Odměnou byla rozsvícená lampa a salónní noisové melodie. Další skvělá věc z kuchyně autorů mnou vychvalované HotKarot nebo nové body buildigové městské hry Schodies.

Tento jedinečný moment svým ostrým objektivem zachytil @martinkubelka.

@eduard_pinos - Role a využití social media pro PR oddělení firem
Absolvent @StuNoMe s bohatou kariérní zkušeností (Google, Bison & Rose, dokonce i jeden z českých operátorů) si připravil zajímavou prezentaci o integraci sociálních médií do firemního PR. Žádná komunikační revoluce se podle něj nekoná, nová média jsou jen dalším dílem skládačky. Zajímavý pro mě byl jev zvaný "research online purchase offline" (zákazníci si vybírají produkty na internetech, ale pak si je jdou koupit do kamenných obchodů a online marketéři přicházejí o provize) nebo překvapivá čísla o využívání sociálních sítí českými novináři (47% z nich prý používá Fejsbuk jako informační zdroj).


Líbilo se mi i živelné a vtipné vystoupení knihovnické social guru @nofreeusernames o otravnosti příliš horlivé snahy učinit Fejsbuk prodejním kanálem; prezentace od @eliskah, která naopak tvrdila, že prostřednictvím FB se prodává víc než dobře a to dokonce i pojištění; nebo keynote Romana Nerudy o umělé inteligenci - bavil mě i když mi občas nesepínaly ty správné synapse.

Autorem této nádherné kompozice není nikdo jiný než @martinkubelka.

Většinu prezentací si můžete prohlédnout zde.

Konference byla dobře zvládnutá také po organizační stránce, zaznamenala jsem jen drobné problémy - nebylo třeba zcela jasné, jak se připojit ke konferenční wifi a také bych příště přidala pár manipulačních minut na konec každého vystoupení - 20 minut na prezentaci, diskusi a výměnu mluvčích je docela šibeniční, i když někteří to zvládli s grácií i za 15. Ale možná ze mně jen mluví moderátorka, která musela s těžkým srdcem přetínat pozoruhodné myšlenkové toky řečníků.

I když #nmi12 když asi nepřinesla žádné zásadní nové objevy, rozhodně byla inspirativní a myslím se povedla i coby začátek námluv univerzit s byznysáky. A hlavně dokonale splnila roli vánočního večírku novomediální komunity - osobně jsme se potkali a seznámili, dozvěděli se kdo dělá, poplácali se po ramenou a odešli na bar. Jen místo fotek dětí se většina chlubila svými devicy a ROI grafy.