[trailer kratší, trailer delší - ten ale nemá asi moc smysl, když neumíte německy ]
je film rozsáhle pojednávající o krajně levičácký organizaci Rote Armee Fraktion (našly by se asi lepší zdroje, ale není to špatnej článek). Film je to myslim povedenej, ač mohl být trochu kratší. Kombinuje snahu o dokumentární přístup (která působí poměrně autenticky) s dobře zvládnutejma akčníma scénama. Tvůrci si pohrávaj s perspektivou, vidíte události z úhlu obětí i útočníků (co se záběru kamery týče). Dost je podle mě patrná snaha dokumentovat vývoj situace aniž by tvůrci diváka přiměli zaujmout jednoznačný stanovisko. I když náznakům se rozhodně nevyhýbá.. Dost záleží na osobní konfiguraci každýho diváka, s čím z kina (nebo ze svýho křesílka u počítače) odejde. Ale jak říkám, vodítka k dispozici jsou, do ruky vám je však nikdo nevráží. Já jsem to vnímala tak, že se k skupině Baader-Meinhof staví poměrně kriticky. Je nepopiratelný, že jde o boj o ideje, výsostně politický motivy RAF jsou ale zpochybněný, spíš je to podaný tak, že jde o revoltu, ať už proti autoritě,západní společnosti, rozdělení světový moci nebo generační.
Jako racionální prvek je pojatá hlavně Meinhofová, ostatní jsou vášniví až fanatičtí bojovníci, těžko říct jestli jsou plamennejm heslům vážně tak vnitřně oddaní, nebo se jim o něco víc líbí jak zněj když zvednete zaťatou pěst. Zároveň může ale na jejich rebelství, až už bez nebo s příčinou být něco sympatického. Což maj dokládat tehdejší reakce řadovejch občanů, zejména těch pod třicet. Na témata, ve kterých se angažujou se jim ale bezesporu podaří poukázat. Protikladem pak může být policejní šéf, postarší pán, kterej je, možná až trochu schematicky, ukázanej jako ten hodnej, dokáže pracovat s chladnou racionalitu i empatií, dokonce se snaží činy skupiny pochopit. Ale i jeho elitní tým působí trochu rozpačitě, blízký spolupracovníci se k problému staví různě a zaujatě. Navíc, tváří v tvář nevídaný brutalitě a odhodlání RAF vypadaj muži zákona jako celek docela bezradně. Musim se přiznat, že jsem skoro čekala až pronesou nějaký památný věty jako: What a clusterfuck! (jak by se to asi řeklo německy? So für ein Scheisssack? přijímám návrhy). Policejní sbor se taky příliš lichotivýho obrazu nedočkal. Tenhle můj pohled ale může snadno nabourat už použití zavěrečný titulkový písně. No každopádně na mě film dost zapůsobil a nejdřív jsem vůbec nevěděla co si mám myslet, až postupně to krystalizuje.
V Německu Baader-Meinhof Komplex vyvolal spoustu rozpruplnejch reakcí. U lidí, kterých se událostí týkaly, hodně rozhořčenejch. Film byl často kritizován, že ukazuje mladý radikály jako hrdiny a přiživuje tak mýtus, kterej okolo nich vznikl.
Jeden z dalších návštěvníků kina, jehož názor má pro mě docela velkou váhu, se zas vyjádřil ve smyslu, že film nepřináší nic novýho a ukazuje věci dost šablonovitě.... No zajděte si na to, minimálně doplnit si kapitolu z novodobých dějin.
Co můžeme Němcům docela závidět je způsob, jakým ve filmu zpracovávaj palčivý otázky svojí nedávný minulosti. Ano, nadávat na hřebejkoviny je nesmírně populární, ale nemůžu si pomoct. V tomhle ohledu doporučuju vynikající německý film Životy těch druhých.
Příspěvky
