Koncept Social Innovation Campu, zrozený před 4 lety v Londýně, pracuje s jednoduchou, ale geniální myšlenkou - vyhlašte soutěž o nápad na projekt, který inovativním způsobem řeší společenský problém, vyberte ty nejlepší a pak pozvěte pár nadšenců, kteří se přes víkend zavřou do jedné budovy a společně zapracují na tom, aby se dobré nápady co nejvíce přiblížily realizaci. Do našich luhů se SICamp podíval už v roce 2010 díky Respekt institutu ( a u zrodu stál @fialajakub, supertajemník ze @stunome a šedá eminence českého neziskového sektoru). Druhý ročník se konal minulý víkend v brněnském Domě umění a já jsem měla šanci být u toho a myslím, že z těch nabitých dvou dnů budu čerpat inspiraci, motivaci a radost ještě dlouho.
Zjistila jsem spoustu věcí:
1) V mé vlasti žije spoustu skvělých, schopných lidí s dobrými nápady
Celý víkend vládla na SICampu vynikající atmosféra - týmy kempařů se se svými flipcharty, litry kávy a gigabajty dat rozptýlily po výstavních prostorách a krásně se mísily s exponáty i návštěvníky. Organizátoři udělali maximum pro to abychom se cítili dobře (obzvlášť oceňuji organizační i morální podporu, spoustu "fatboyů" a svačinky) a kempaři vytvořili skvělou náladu - všichni pracovali v plném tvůrčím zápalu a za víkend odvedli obrovský kus práce. Tým Slibujeme aka archiv volebních slibů během dvou dnů vytvořil hodně slibně (xixi) rozjetou webovou aplikaci. Kanárci rozvinuli DIY senzor znečištění ovzduší z prototypu do ambiciozního sexy projektového plánu (už i hisptři budou mít svůj kosmodisk!). Tým Um sem um tam předvedl, že si dokáže s vtipem poradit s gamifikací (mikro)dobrovolnictví a přitom stát oběma nohama na zemi. Ovčí babičky aka Pra-pra neosnilily žádným cool webem, ale přišly se promyšleným plánem, jak přemostit mezeru mezi generacemi, s důrazem na konkrétní lidi a sdílení dovedností při osobním setkávání. EcoUP vymysleli zajímavý koncept mobilní aplikace, která s pomocí herních a koučovacích principů vychovává lidi k udržitelnějšímu životnímu stylu. Můj tým, TyDobroTy, byl už od začátku Popelkou mezi kempaři, ale s nápadem na web, který by propojil společensky prospěšné gastronomické podniky a lidi, kteří by do nich rádi chodili, jsme myslím hodně pohnuli a ve ztížených podmínkách obstáli se ctí.
2) Za víkend se dají intenzivně prožít všechny fáze tvůrčího/projektového procesu
Počáteční nadšení, kreativní vzepětí, bouřící mozky, setkání s realitou, tvorba reálných&udržitelných plánů, tvrdá práce, ponorková nemoc, tvůrčí blok, skepse, nová (mírnější) tvůrčí vlna, realismus, stres, tvrdá práce, radost z dosaženého. A ve chvílích krize mě povzbudila výborná atmosféra kempu - členové týmů se vzájemně navštěvovali, sdíleli zkušenosti i problémy, půjčovali si pracovní síly (jó grafici, ti jdou na dračku!) a inspirovali se. Ve chvílích, kdy jsme byli zaseklí, se nezřídka stalo, že přišel někdo "zvenku" na kus řeči a zevlu a přinesl zajímavé podněty a upozornil nás na věci, které jsme v bludných kruzích nenacházeli. A ráda jsem chodila pro osvěžení mysli okukovat ostatní týmy v akci, protože pracovali na zajímavých věcech a potýkali s podobnými problémy, což mě vždycky povzbudilo.
3) SNM je lovebrand
S @janbohm jsme se nad pivem shodli, že SNM (Studia nových médií na FF UK) je snad první vzdělávací instituce, ke které máme fakt osobní a láskyplný vztah. A až překvapivě často jsem se za ten víkend setkala s reakcí typu "Tys studovala SNM, jo? Cool! Já bych SNM studoval hned! " :) Zdá se, že si můj obor za pár let stihl vybudovat dobrou pověst a myslím, že za to můžou především skvělí, inspirativní lidi z různorodých prostředí, kteří mu dávají tvář a směr. A právě na SICampu dělali studenti i absolventi svému taťkovi Josefovi čest: Radka Peterová s přehledem prezentovala svou vizi sensuálních DIY kanárků a se svým hvězdným týmem vyhrála hlavní cenu; VeroNika Trachtová byla schopnou a obdivuhodně klidnou organizátorkou campu i inspirativních precampů (a snad i postcampy budou!) Honza Böhm přesvědčil, že jako stand-up komik by asi fakt uspěl a že gamifikace má reálný potenciál i v konfrontaci s přísným finančním plánem. Jenda Perla ukázal ovčím babičkám možnosti sociálních médií a spolu s Marianou získal srdíčko publika flipachartovou guerilla prezentací a já, já jsem byla roztomilá a děsně hodná.
4) Ulice, o které jsem si celá ta dlouhá léta, co navštěvuji Krno (já jsem tam jezdila, když ještě bylo Brnem, ha!) je ve skutečnosti Masarykova!!11!!1oneoneoenoe A v Krně je spoustu míst, které musím navštívit (nejvýš na listu je Kamenná kolonie a Kabaret Špaček) a žijí tam hodní lidé s krásným dialektem (special thanks to hvpt a údajná ekoteroristka Hanka).
Celé to může z mého popisu působit trochu idelisticky až hipísácky, ale berte mě trochu s rezervou, protože já jsem tak strašně hodná, že o mne lidé až bojí. Ale skoro bych si troufla říct, že většina kempujících kolegů to vidí dost podobně. SICamp byla obohacující zkušenost, která neskončila odjezdem z Krna, snad všichni z nás chtějí vzniklé projekty dále rozvíjet.
Tak ahoj, světe, máš se na co těšit!
Příspěvky
